Marnivé přebytky zapomenutých slov

8. července 2009 v 20:21 |  Zaprášené hračičky včerejška
Bylo toho dost co sem chtěla napsat.
Například sem chtěla psát o trapnejch chvílích ticha. Jelikož si poslední dobou všímam toho, jak ho pořád někdo potřebuje prolamovat když chci mlčet. Takže musim pořád dokola vyprávět o svejch pocitech z konce devítky, o tom kam pujdu na školu, co se chystam dělat o prázdninách, jakej byl víkend, jak hnusně prší, jaký je vedro, jak je všechno na pytel... jak sou trenéři nezodpovědný, jak mě mrzí že Maky tloustne, jak to má Anežka těžký a tak dále a tak dále.

Stojí snad za to na tomto místě připomenout Fordovy teorie, které si vytvořil při prvním setkání s lidmi. Snažil si vysvětlit jejich podivný zvyk neustále pronášet a opakovat očividné skutečnosti, jako například: ,To máme dnes hezky', ,Ty jsi ale dlouhán', nebo ,Tak nás tedy čeká smrt.' Jeho první teorie předpokládala, že kdyby lidé stále ne-procvičovali mluvidla, patrně by jim zatuhla. Po několika měsících pozorování přišel s novou teorií - kdyby lidé neprocvičovali mluvidla, uvedli by tím do chodu mozek. Shodou okolností se tato druhá teorie velmi přesně hodí na případ národa Belcereboňanů z planety Kakrafún. Belcereboňané svého času vyvolávali značnou nelibost a napětí mezi sousedními rasami, protože jejich civilizace patřila k nejosvícenějším, nejdokonalejším a především nejpoklidnějším
v celé Galaxii. Aby je potrestal za takové chování, jež bylo shledáno urážlivým, namyšleným a provokativním, uvalil na ně Galaktický tribunál nejkrutější ze společenských nemocí - telepatii. A tak Belcereboňané, pokud nechtějí vysílat každou maličkost, která jim prolétne myslí, komukoli v okruhu desíti kilometrů, musí hlasitě a bez přestání hovořit o počasí, o svých zdravotních potížích a o tom, jak je najednou na Kakrafúnu hlučno.
Douglas Adams - Restaurant na konci vesmíru

"Coje? Seš nějaká posmutnělá..?" "Ne, jenom nepotřebuju zaplňovat ticho." "Aha." ".........."
Moje máma si zase po dlouhý době našla oblíbený zvíře v obchoďáku. Aktuální vítěz je Zelenej pták, Amazoňan jménem Amálka. Ano, pokud jsou vaším koníčkem nekonečně se táhnoucí monology o dvou slovech a třech citoslovcích, přeji vám příjemnou zábavu. A za skvělých 23 000 Kč to máte na doma. "Volejte ihned!" Ale mě opravdu nebaví tak čtvrt hodiny stát a poslouchat "Amálko. A MÁ LKO. Ahoj. Amálko. Krrrr. ...". Proč? Na co? A broboha za co?
A pak možná o mý změně, kterou sem vycítila z mojí nový kabelky. Kromě deštníku, peněženky, pití nebo jednoho z mejch sedmi párů brejlí se tam začly objevovat divný věci. A s bio čokoládovo-skořicovou tyčinkou za 20korun, platíčkem antikoncepčních pilulek a krabičkou šňupacího tabáku si připadam divně jinak.
Kýč se stane klíčem ke vkusu a spokojenosti.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Azzy Azzy | Web | 10. července 2009 v 9:28 | Reagovat

nemam rád papoušky. a opice.

2 Kač Kač | 10. července 2009 v 13:17 | Reagovat

...a obzvlášť zelený papoušky.

3 F. F. | Web | 18. července 2009 v 11:28 | Reagovat

Moje matka si vyhlídla taky zvíře. Nevim co to je. Pták to není. Chlupatý to není. Má to nohy. 4. Strašně divnou hlavu. Strašně divnou, nepopsatelnou barvu. Ocas. Moooc dlouhej ocas. A jmenuje se Agáta.

4 4n60 4n60 | 23. července 2009 v 18:08 | Reagovat

Proti papouškům cvičim kočky.

5 short informal wedding dresses short informal wedding dresses | E-mail | Web | 14. ledna 2013 v 12:34 | Reagovat

It had been some time since I visited website with such quality information. Thansk rather a lot for the helpful data
http://www.askdresses.org

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama