Konečně

12. ledna 2010 v 17:36 |  Zaprášené hračičky včerejška
nemůžu uvěřit, že tu konečně sedim a píšu..

Události se staly a leží kolem nás v souvislé, beztvaré mase, bez počátku a konce. Můžeme začít kdekoli.
Věra Linhartová

Jak začít, když moje paměť už těžko sahá k minulýmu konci.

Co se týče nenáviděného sportu: Docházím na pravidelný čtvrteční tréninky a mam za sebou Novoroční vystoupení. Všichni se smáli, dojatě brečeli a nevim co ještě a já cejtila tak nepřekonatelnej pocit přetvářky, že sem jenom stěží udržela pláč a přemohla sem i nutkání utýct z pódia. Ještě doma mi bylo (doslova, fyzicky) na zvracení, což sem zahnala vybrečením se a kakaem.

Co se týče Vánoc, ještě na štědrej den ráno sem měla chuť utýct slavit ho třeba pod most, protože tam by mi žádnej neurotik nevnucoval jak sem neurotická a nehádal se se mnou kvůli kravinám. V 10:30 sem utekla na asi hodinovej hovor s Kačenkou a všechno bylo rázem mnohem lepší.
Od Týnky sem dostala dárek kterej mě dojal k slzám, nevim jestli se mi to vůbec někdy stává.... Společný fotoalbum.

27. a 28. listopadu sem strávila (směr dohromady) s Kačenkou a Honzíkem. Prolomila sem hranice předpokladů o tom, co všechno s klukem zvládnu za její přítomnosti v místnosti. Miluju ho.
30.prosince sem si za nim dojela do Prachatic. Nejdůležitější na tom je, že mi to vůbec bylo povoleno. Samotnej čin sem vnímala jako sen, takže vstávání v šest a celkovejch 6hodin v buse šli rozhodně jinudy než já. Miluju ho.

Co se týče člověka, označovaného zde jako On. Začátkem minlýho tejdne sme si k sobě nějakym záhadnym způsobem našli cestu zpátky. Chodíme spolu na čaj, děláme, že se nic neděje. Stežuje si na svojí holku, pomáham mu jí uklidňovat. Vyjadřujeme se s přílišnou upřímností k našim dřívějšim společným aktivitám. Dlouze se mi svěřuje s rodinnejma záležitostma. Držíme se za ruce. Děláme, že o tom možná ani nevíme. Ruší schůzky se svojí holkou a pak jí řiká, že byl s kamarádem. Ve čtvrtek sme spolu 20minut čekali na nástupišti až nam přijede metro najednou. Hladí mě po hřbetu ruky, tiskne mě k sobě, pokládá si na mě hlavu.
"Proč se objímáme?" "Protože sme teplí."

Něco se děje špatně..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bridesmaid dresses under 50 bridesmaid dresses under 50 | E-mail | Web | 14. ledna 2013 v 11:16 | Reagovat

The fault for which I can't forgive myself.
http://www.askdresses.org

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama