Vyspinkaná

14. ledna 2011 v 17:21 | 10.1.2010 |  Zaprášené hračičky včerejška
Nevim jestli je divnější spát od šesti, nebo vstávat v pět, ale dost mi to tak vyhovuje.

Dneska sem poprvé viděla na gyndě hezkou mladou ženu, nevim proč, ale normálně tam potkávám jenom stařice, těhule, nebo jeptišky. Ok, jeptišku sem potkala taky jenom jednou.
V Praze se nějak rozdivočeli revizoři, teď mě kontrolujou každej čtvrtej den. Dobře, zkontrolovali mě jenom dvakrát během čtyř dní, ale každej musí pochopit, že to pokládam za nadměrný.
Každopádně si dneska nastoupim do tramvaje, elegantně u toho spadnu na tlusťocha sedícího vedle sedačky, kam sem si chtěla sednout já a začnu si číst. Pak se mi mezi písmenkama objeví ruka s odznakem. Zvednu hlavu a zjistim, že tlusťoch prchá uličkou do dveří a vrhá na mě ustrašenej varovnej pohled. Achjo.

Na zastávce na mě neustále zírá jakejsi divňák, naprosto klidně se na něj dívám taky, do tý doby, než zjistim, že se na mě chystá dívat tak dlouho, že mě to rozhodně bavit nebude. Vyndam z kabelky knížku a začnu si číst. On to samozřejmě nevydrží a za chvíli je u mě a už žadoní abych si sundala sluchátka. Takže sem se dozvěděla, že sem tak krásná, že mi to musel říct a dostala asi 12ti násobný pozvání na kafe. "Stejně jedeš v piku." probíhalo mi hlavou. Dobře, tohle se mi stalo zatím po druhý a to že byl ten první feťák vlastně nic neznamená, … a ten mě taky konec konců nezval na kafe. Je mi to jedno. Nezajímá mě, že si se mnou chceš povídat u kafe protože sem krásná, ty krásnej nejseš a ještě mluvíš slovensky.
Jsem zlá a povrchní. A taky se o sebe občas umim postarat a mam krapet soudnosti. A taky sem mu nic z tohodle neřekla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama